Cukrovkář

Jak jsou na tom s vírou obyvatelé České republiky? Věří či nevěří? Spíš se zdá, že otázka má mnohem hlubší podtext a mnoho dalších vedlejších faktorů.


Jak jsme na tom s vírou

Dvě třetiny Evropanů věří v Boha, alespoň podle časopisu Reader’s Digest. Telefonický průzkum, který časopis počátkem tohoto roku provedl ve čtrnácti zemích mezi osmi tisíci respondenty, asi není tím nejvhodnějším způsobem dotazování ve věci tak delikátní, jako je náboženství.

Určitou vypovídací hodnotu však jeho výsledky mají. Česká republika se umístila na posledním místě. Pouhých třicet sedm procent jejích obyvatel se prohlásilo za věřící.

K nejzbožnějším zemím podle této ankety kupodivu patří Rusko, kde se k víře přihlásilo přes osmdesát procent obyvatel a jejich počet stoupá. Zajímavá zpráva!

Po dlouhá desetiletí byl Sovětský svaz ve svých úspěších v boji proti náboženskému tmářství naším vzorem, od něhož jsme se mohli jen učit a učit a učit. Nyní tento učitel vědeckého světového názoru propadl, zatímco jeho někdejší žák je nyní v nevíře v Boha evropským premiantem.

Co je to víra v Boha?

Jaké jsou její rozpoznávací znaky? Tím se průzkum Reader´s Digestu pochopitelně zabývat nemohl. Přesto se třicet sedm procent věřících v Čechách jeví ještě jako číslo značně nadsazené.

O to víc kontrastuje s vyhlášeným českým nevěrectvím odpověď na otázku, zda církve přinášejí světu prospěch. Třicet šest procent Rusů se domnívá, že ano. Tedy ani ne polovina těch, kdo se prohlašují za věřící.

I ve všech ostatních zemích je počet lidí věřících vždycky větší než těch, kdo na činnost církví nahlížejí pozitivně. V České republice je tomu právě naopak. Čtyřicet dva procent Čechů má zato, že církve jsou světu prospěšné.

Čím vysvětlit tuto anomálii? Že by Češi na školeních marxismu-leninismu dávali pozor, když se mluvilo o nevědeckosti víry v Boha a usnuli teprve, když se mluvilo o ohlupování pracujících mas vatikánskými preláty a o reakčním působení církví vůbec?

Jak se zdá, komunistická propaganda měla na víru či nevíru lidí menší vliv, než chtěla mít a než se na ni svádí. Český atheismus tu byl mnohem dřív než VUML a politické školení mužstva a má dokonce tužší kořínek než sám komunismus.

Naopak přejný vztah české veřejnosti k církvím není dán minulostí dávnější, než je komunismus, nýbrž přítomností. Když nás zaplavila velká voda, Česká katolická charita odvedla viditelné dílo.

Pomoc seniorům v domech pokojného stáří

Adventistická Adra se v oblasti humanitární pomoci stala pojmem. Na místa v domech pokojného stáří evangelických Diakonií jsou dlouhé pořadníky. O laskavosti řádových sester v nemocnicích pacienti doma a v sousedství vyprávějí. Školy zřízené církevními institucemi si nemusí dělat reklamu, zájem o ně převyšuje nabídku.

S křesťany, jako se sousedy a spolupracovníky, mají Češi většinou zkušenosti dobré, nu a my Češi uvažujeme spíše prakticky než metafyzicky. Víc než na hezké řeči dáme na pěkné jednání.

Výsledek mezinárodního průzkumu religiozity jistě nabízí i jiná vysvětlení. Nelze však popřít, že větší výskyt důvěry v církevní instituce než osobní víry v Boha je v evropských poměrech úkazem mimořádným. Snad povzbudí křesťany v této zemi, aby vydrželi a povzbudí i celou společnost, aby si nadále všímala, kde se v ní děje něco dobrého, co prospívá všem.

Read more