Můj život s osteoporózou

senior-osteoporozaOsteoporóza je závažné onemocnění, které postihuje naše kosti. Když mi diagnostikovali tuto chorobu, myslela jsem, že můj život končí. Tato moje úvaha byla naprosto mylná. Dnes si užívám života s osteoporózou – je nám spolu celkem fajn a poměrně nám to spolu klape.

 


Život s osteoporózou

Zdravím všechny, kteří shánějí informace o osteoporóze. Ráda bych přispěla svou zkušeností. Jmenuji se Jana a jsem z Poděbrad. Jsem v předčasném důchodu a proto se můžu věnovat takovým kratochvílím jako je psaní na internet. Je mi 57 let a žiji společně se svým manželem Milošem a dvěma syny (Jára 28, Ráďa 26) v malém domku na okraji Poděbrad.

Dříve jsem pracovala jako řidička tzv. „ještěrky”. Pracovala jsem v jednom skladě s ovocem a zeleninou na třísměnný provoz – dokázala jsem si během měsíce vydělat opravdu, ale opravdu velmi služné peníze. Bohužel jsem nikdy nebyla dostatečně ctižádostivá a na učení mě nikdy neoslovovalo. I proto jsem skončila jako dělnice.

Práce s vysokozdvižným vozíkem mě opravdu bavila. Užívala jsem si s kolegy (pracovala jsem tam totiž jediná ženská) spoustu legrace. Závody „ještěrek” neměli chybu. Při jedné noční směně se mi však stala nehoda. Špatně upevněný regál se spoustou beden s ovocem a zeleninou se na mě doslova zřítil. Byla jsem převezena do nemocnice na oddělení chirurgie. Měla jsme na třikrát zlomenou levou nohu.

Lékaři říkali, že se naštěstí jedná o „čisté zlomeniny”, tak že by se vše mělo hojit velmi dobře. Jejich očekávání se však nenaplnila. Ubíhaly dny, týdny a dokonce měsíce a noha ne a ne srůst. V té době zazněla i moje diagnóza – osteoporóza.

Byla jsem opravdu zděšená. Hlavou se mi honilo, jak budu dál vydělávat peníze, které jsem stejně jen ukládala na účet a vůbec si jich neužívala. Miloš (manžel) mě přemluvil, ať odejdu do předčasného důchodu. Zprvu se mi to vůbec nezamlouvalo. Dlouho jsem nevěděla, co mám s tolika volným časem dělat.

Synové mě naučili s počítačem a s internetem. Na staré kolena jsem začala číst a vzdělávat se. Nejdříve jsem nastudovala vše o své nemoci – osteoporóze. Kupodivu mě moje studium opravdu bavilo. Následovaly i další oblasti – zvířata (psi), zahrádka, vaření aj.

Dnes si svou osteoporózu opravdu užívám a hýčkám ji. Podávám ji spousty výživových doplňků – osteoporóze asi moc nechutnají, ale já se po nich cítím báječně. Chodím na dlouhé procházky s naším psem – na stará kolena (jeho i moje) jsem ho vycvičila přesně podle instrukcí z internetu, věnuji se zahrádce – pěstuji neskutečné množství nejnovějších hitů o kterých si také čtu na internetu a podle internetu experimentuji i v kuchyni.

Nikdy bych nevěřila, ale práce mi opravdu nechybí a užívám si svého předčasného důchodu se svou tichou kamarádkou osteoporózou. Žiju naprosto plnohodnotným životem – dokonce plnohodnotnějším než před diagnózou (to jsem se jen dřela a honila za penězi).

Comments are closed.