Tatínek v domově důchodců rozkvetl

senior-domov-duchodcuJmenuji se Radovan a rád bych napsal něco o nás mužích. Je všeobecně zažité pravidlo, že muži nepláčou a se vším se vyrovnají tak říkajíc po chlapsku.


Jenomže každý to zná, i muži jsou smutní, že jejich žena přišla o dítě nebo že jejich láska umřela. Jen se od nich neočekává, že budou svoje pocity nějak prezentovat. Každá žena chce citlivého chlapa, ale aby byl zároveň „mužský”. Musím říct, že podobné požadavky mně mnohdy přivádějí na hranice schizofrenie.

Vyrostl jsem v poměrně harmonické rodině, úplná normálka – rodinné dovolené, oslavy, tam nějaká vlnka, ale naši rodiče nám připravili opravdu príma mládí. Sestra žije a pracuje ve Španělsku, takže máme dovolené zdarma.

Před dvěma lety nás postihla tragédie. Táta se s maminkou dívali večer na televizi a maminka řekla, že je nějaká unavená. Sedla do křesla a umřela. Do jisté míry je to „protekční smrt”, ovšem v případě, že by jí bylo o patnáct let víc. Něco tak náhlého nikdo nečekal. Maminka nestonala, nic nenasvědčovalo tak náhlému konci. Tátu tahle situace zcela zlomila. Vypadal hrozně osamoceně, jak kdyby se mu ztratila ona pověstná polovina. Přestal o sebe dbát, nejedl, nikoho nevnímal.

Domov důchodců není konec

A pak jsem musel odjet na služební cestu do Švédska na 3 měsíce. Sestra byla ve Španělsku a zrovna se jí narodil syn. Nastala otázka co s tátou. Bylo mi jasné, že doma zůstat nemůže. To bych ho našel po návratu mrtvého. Nebylo žádného vyhnutí. Přemluvil jsem radikálně tátu, aby na ty tři měsíce nastoupil do domova důchodců nebo, jak se říká, do domova pro seniory. Táta byl tak apatický, že mu to ani moc nevadilo. Volal jsem jak to jen šlo.

Po návratu ze služební cesty moje první kroky vedly za tátou. Bál jsem se, že bude ještě horší, než když se nastěhoval. Všichni známe ty historky o přesazování starých stromů a o tom, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Přijel jsem a po slovech vrchní ošetřovatelky jsem myslel, že zkolabuji: „Váš tatínek tady ale není.” Další vysvětlování ukázalo, že to není tak černé jak se zdálo v první okamžik.

Tatínek pořádal akce pro seniory

Tatínek se aktivně zapojil do života v domově důchodců a začal pomáhat koordinátore s pořádáním akcí pro seniory. Zrovna tedy odjeli na poznávací výlet…

Když se senioři vrátili z výletu, tatínka jsem nepoznal. Byl plný elánu, ve tvářích znovu barva. Ihned mi začal vyprávět o podrobnostech své nové aktivity, jak pomáhá sepisovat žádosti o granty, aby měli peníze a jak chystají spolupráci s dětským domovem.

Tatínek v domově zůstal a stal se velmi důležitým členem tamního společenství. Málem ani neměl čas zajet se podívat do Španělska na prvního vnoučka. Před dvěma měsíci mě seznámil s paní Katkou, je stejně činorodá a veselá, a já doufám, že je v životě potká ještě mnoho hezkého.

Comments are closed.